• BOHOSLUŽBY: Neděle 9.00
  • Kollárova 7, Hustopeče
  • AC Hustopeče

    Bůh – osoba nebo „něco“?

    Pamatuji, jak v době minulé nás ve škole učili, že Bůh neexistuje a vše je jen výmysl lidí, kteří si neuměli některé věci vysvětlit. Dnešní věda prý už umí vysvětlit vše – míněno hromy a krupobití, a tak je zbytečné věřit v Boha. Když se ale dívám kolem sebe, tak ten moderní člověk se Bohem ohání snad častěji než naši nevědomí předkové. Sedíte v restauraci a lidé u vedlejšího stolu si povídají a najednou dáma povídá svému partnerovi – toho lososa na víně přímo zbožňuji. Během večeře se pak nedobrovolně dozvíte, že tato dáma ještě zbožňuje všechny filmy s Bredem Pittem a také oblečení od Armaniho. Když se náhodou ocitnete v okolí nějaké školy, můžete se od naší mládeže dozvědět, že ten nový mobil je nejen sexy, ale je také boží. Také se můžete dozvědět, že boží je i spolužák, který sedí přes dvě lavice a dvakrát se po dané dívčině během hodiny zamilovaně podíval.

    Pokud bychom měli usuzovat na duchovní stav národa podle řeči, pak je bůh jednou z nejdůležitějších věcí našich životů. Nicméně to ukazuje na to, že my lidé Boha potřebujeme. Nedávné výzkumy mezi lidmi ukázaly, že většina Čechů v něco věří. Bez ohledu na to, jak moc je společnost vyspělá a technicky vybavená, lidé mají potřebu někomu či něčemu věřit. 

    Moderní člověk se často s pohrdáním či trpným úsměvem dívá na dobu, kdy si lidé vytvářeli bůžky ze dřeva či drahých kovů, aby se jim klaněli a snažili se jim zalíbit. Přinášeli jim oběti a jídlo a tak si je získali na svou stranu. Ale je ta doba skutečně pryč? I dnes jsou lidé, kteří jsou pověrčiví a mají své rituály, které se neodváží překročit, aby se jim nic špatného nestalo. Lidé na sebe nechávají plivat či klepou na dřevo nebo zuby, ve víře, že to pomůže proti – a teď vlastně ani nevím čemu, že by osudu nebo náhodě? I když na otázku víry lidé odpovídají, že „něco“ nahoře je, mají spíše na mysli, že je tam „někdo“. Velká část z těch, kdo věrně vykonává nějaké rituály, ať drží pěsti nebo klepe na dřevo nebo třeba vykračuje levou nohou, očekává, že „to nahoře“ to pochopí. V podstatě očekává určitou inteligenci. Ale také očekává, že „to nahoře“ bude mít dobrou náladu a bude se mu chování dotyčného líbit. I když někdy slyším hovořit o síle či jsoucnu, často se očekává, že to má nějakou schopnost rozhodovat a také své rozhodnutí měnit na základě jednání člověka. Ale to jsou přeci atributy člověka či myslící bytosti a ne jen „něčeho nad námi“.

    Jako křesťan jsem poznal, že Bůh je osoba, která myslí, má své pocity a také se rozhoduje a má možnost své rozhodnutí měnit. V Bibli nalézáme pasáže, které hovoří o Božích pocitech, jako je radost a zármutek. Vidíme, že v některých věcech má zalíbení a některé se mu nelíbí. Může milovat i nenávidět. Ale také hovoří a naslouchá. A tyto vlastnosti otevírají pro nás další rozměr a tím je vztah. Pokud je na jedné straně člověk a na druhé je jen „něco“, pak ten vztah je pouze jednostranný – od člověka k dané věci. My rozhodujeme, co s danou věcí uděláme. Je na nás, jestli ji budeme milovat, či ji vyhodíme jako nepotřebnou. Ale pokud je na druhé straně také myslící bytost se svou vůlí, pocity a rozhodováním, pak musíme připustit, že o vzájemném vztahu nerozhodujeme jen my, ale i ten druhý. A to je, myslím, důvod, proč někdy lidé nechtějí připustit, že je Bůh živou a myslící osobou. Protože by se museli ptát, jaký vztah k této osobně mají a jak se Bůh dívá na ně. Najednou to nejsou oni, kdo jen příjme skutečnost existence, „něčeho na hoře“, ale je tu riziko, že ten „někdo“ je může pro jejich chování odmítnout.

    To, že Bůh je osobu a ne pouhou silou či „něčím“ někde ve vesmíru, nám ukazuje naše lidská přirozenost, kterou jsme od Boha dostali a která touží a hledá mít vztah ke svému stvořiteli. Proto lidé od nepaměti hledají způsob, jak se „s tím nahoře“ spojit. Ano, něco se pokazilo, vztah se narušil, ale to neznamená, že Bůh již po nás netouží. On je stále stejný a nebojí se nám projevit svou lásku a čeká, že i my vstoupíme do vztahu s ním.

    Tato úvaha byla vytvořena pro Rádio 7 v rámci cyklu „Základy“. Celou sérii je možné najít na adrese: http://www.twr.cz/evangelium/zaklady